Major Stanislav František Neumann
Stanislav František Neumann se narodil 8. května 1903 v Olešnici na Moravě jako nejmladší ze šesti dětí v rodině významného koželuha a starosty Olešnice
Metoděje Neumanna. Již od mládí byl spjat s tradičním řemeslem svého rodu, které jej později přivedlo k mimořádné mezinárodní kariéře.
Budova Koželužny v Olešnici (rok 19nn).
Po absolvování obecné a měšťanské školy v Olešnici studoval v Brně a následně získával odborné zkušenosti v Ostravě a ve Vídni. Své znalosti dále rozvíjel v zahraničí, mimo jiné v německém Leverkusenu. Po návratu do vlasti nastoupil v roce 1930 do firmy Baťa ve Zlíně, kde se díky své píli a odbornosti rychle vypracoval na vedoucího pracovníka.
Před nástupem do firmy Baťa byl Stanislav František velitelem hasičského sboru v Olešnici. Jednou z významných stop, kterou v historii olešnického hasičského sboru zanechal, bylo jeho přičinění při pořízení první automobilové hasičské stříkačky pro Olešnici. Myšlenka na modernizaci vybavení vznikla v době, kdy působil jako velitel místního hasičského sboru. O pořízení automobilové techniky vedl časté debaty se strojníkem Františkem Čápkem z čp. 21 a společně postupně dospěli k rozhodnutí pokusit se pro sbor zajistit vlastní automobilovou stříkačku.
Hasiči se následně dozvěděli, že hrabě Belcredi v Jimramově nabízí k prodeji vůz Tatra, šestiválec o výkonu 65 HP. Ve schůzích sboru se začalo o koupi intenzivně jednat a návrh nakonec získal podporu také u obecního zastupitelstva. Obec souhlasila s pořízením automobilu a zavázala se hradit úroky z půjčky, která byla sjednána u Občanské záložny v Olešnici ve výši 30 tisíc korun. Za půjčku se osobně zaručili František Čápek, Eduard Jurnečka, Stanislav Neumann a Vladimír Neumann.
Do Jimramova následně vyrazila skupina olešnických hasičů, aby vůz osobně prohlédla. Odbornou kontrolu provedl František Čápek, který vůz označil za zachovalý a výhodný. Původní cena činila 30 000 korun, avšak ředitel velkostatku Ing. Štancl poskytl ještě slevu 500 korun, takže automobil byl nakonec zakoupen za 29 500 korun.
Samotné vozidlo však bylo potřeba upravit na plnohodnotnou hasičskou autostříkačku. Po vyžádání nabídek byla vybrána firma Hasičské závody v Čechách u Prostějova, která provedla rekonstrukci vozu, dodala karoserii, čerpadlo i 500 metrů vysokotlakých hadic. Celkové náklady na přestavbu dosáhly téměř 50 tisíc korun, a společně s koupí automobilu tak investice přesáhla 79 tisíc korun. Přesto se díky obětavosti členů sboru a podpoře obyvatel podařilo dluh postupně splácet.
Předání nové automobilové stříkačky se v Olešnici stalo velkou společenskou událostí. Při této příležitosti se konala župní slavnost, které se zúčastnily také hasičské sbory z Bystřice nad Pernštejnem, Letovic a Svitávky. Stanislav František Neumann celou událost fotograficky dokumentoval a snímky byly následně uloženy do hasičské pamětní knihy. Společně s Františkem Čápkem tehdy také vystoupil s pamětní řečí před hosty i členy sboru jako jeden z hlavních iniciátorů pořízení automobilové stříkačky pro Olešnici.
Automobilová stříkačka (kominík Onderka).
V polovině 30. let byl vyslán do zahraničí, kde zajišťoval nákup surovin pro obuvnický průmysl. Významnou část svého života strávil v Africe, především v Nigérii, kde organizoval rozsáhlý nákup kůží a podílel se na budování obchodních sítí. Jeho práce přispěla k rozvoji mezinárodních aktivit firmy Baťa. Zajímavostí je, že při práci navazoval kontakty i s místními kmeny a náčelníky, což tehdy nebylo mezi Evropany obvyklé.
Druhá světová válka zásadně ovlivnila jeho životní dráhu. Po odchodu do zahraničí působil ve Velké Británii, kde se zapojil do československého zahraničního odboje. Od roku 1943 až do roku 1945 sloužil u letectva ve Velké Británii ve službách RAF (Royal Air Force), kdy byl povýšen na rotného. Za svou službu byl po válce vyznamenán a později povýšen.
Stanislav František Neumanna (vpravo v Angli v roce 1943).
Letecká karta Stanislava Františka Neumanna.
Po skončení války se krátce vrátil do Olešnice, kde se pokoušel obnovit rodinnou koželužskou tradici. Brzy však znovu odešel do zahraničí, kde působil jako odborník v kožedělném průmyslu v Indii, Pákistánu a později v Peru. Zde vedl velké výrobní závody, zaváděl nové technologické postupy a podílel se na rozvoji místního průmyslu. V Peru strávil řadu let, během nichž si vybudoval nejen profesní renomé, ale i osobní zázemí.
Vilka Stanislava Františka Neumanna v Limě v Peru.
Po dalším pracovním působení ve Spojených státech a Nizozemsku se po více než dvaceti letech začal znovu vracet do rodné Olešnice, kde udržoval silné vazby.
V roce 1946 se oženil s Marií Korvínovou z Piešťan, se kterou se znal z Londýna. Svatbu měli v Olešnici 5. února 1946 v chrámu sv. Vavřince.
Stanislav František Neumann s přítelkyní Maryškou Korvínovou z Piešťan v Londýně 1943 (vlevo), Volendam Nizozemsko 1967 (vpravo).
Stanislav František Neumann se svojí ženou při oslavě 50. narozenin (vlevo) a v Holandsku 1963 (vpravo).
Stanislav František Neumann se svojí ženou v Olešnici (vlevo) a u sochy Komenského se svojí ženou a s Vladimírem Neumannem st. (vpravo).
Stanislav František Neumann zemřel 28. května 1972 v zahraničí. Jeho ostatky byly uloženy v rodné Olešnici, kde dodnes odpočívá.
Urna Stanislava Františka Neumanna na hřbitově v Olešnici.
Za své zásluhy byl po roce 1989 oceněn in memoriam – v roce 1991 byl povýšen do hodnosti majora. Vladimír Neumann (synovec Stanislava Františka Neumanna) spolu s manželkou převzal v roce 1991 v Praze od ministra obrany České republiky diplom a jmenování v zastoupení strýce.
Stanislav František Neumann byl člověkem, který dokázal spojit řemeslnou zručnost s odvahou vydat se do světa. Jeho životní příběh je svědectvím o pracovitosti, houževnatosti i schopnosti obstát v nejtěžších podmínkách – od afrických pouští přes válečný Londýn až po továrny na několika kontinentech.
Zdroje:
Fotografie Stanislava Františka Neumanna a Automobilové stříkačky (barevná fotografie) poskytnul Vladimír Neumann (synovec Stanislava Františka Neumanna).
Automobilová stříkačka (kominík Onderka).
