Velké Tresné

Dříve Velký Tresný; Trestné, do poloviny 18. století Hrubý Tresný; roku 1749 také Tresín

Obec leží severozápadně od Olešnice na odbočce silnice z Olešnice do Bystrého, při Tresenském potoku. Po reorganizaci správních okresů leží již na okrese Ždár nad Sázavou. Náves je okrouhlá, domy jsou rozptýlené podél údolí.

Dějiny Malého a Velkého Tresného splývají dohromady. Velké Tresné bylo nazýváno Horním a Malé Dolním.

Osada náležela k panství pánů z Pernštejna a stejně jako Olešnice byla připojena koncem 16. století ke kunštátskému panství. V druhé polovině 19. století až do konce šedesátých let století tohoto se u obce těžil grafit. V současné době je na místě bývalého dolu strojírenský závod. Školu navštěvují děti v Rovečném. Katastr obce měří 271 ha. V roce 1790 mělo Velké Tresné 141 obyvatel, v roce 1900 248 a konečně v roce 1980 to bylo 188 obyvatel. Obydleno tu bylo 55 domů. Poslední sčítání v r. 1991 zaznamenalo úbytek obyvatelstva, a to na 165 obyvatel v 50 domech.

Stará obecní pečeť má ve znaku holubičku a nápis: *Obecní degret Tresny*.

Malé Tresné

Dříve laké Malý Tresny, Trestné, roku 1749 Tresínek

Osada s nepravidelnou návsí a rozptýlenými domy, ležící při silnici, která obec spojuje s obcí Rovečné. Nejstarší zmínka je z roku 1351. Obec náležela pánům z Pernštejna. Také tato obec přešla koncem 16. století ke kunštátskému panství. Dnes je součástí obce Rovečné. Katastr obce měří 193 ha. V roce 1790 žilo v obci 87 obyvatel, v roce 1900 149. O 80 roků později to bylo 96 obyvatel ve 23 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 žilo v obci 85 obyvatel ve 20 domech.

Modrotisk