V Olešnici se kromě historických budov a míst spojených s historií obce dochovalo dodnes jedno z řemesel, už v minulosti považované za umělecké. Jedná se o ruční tisk různých vzorů na plátno. Olešnice byla v minulosti místem pěstování lnu a jen v málokteré chalupě nebyl dřevěný stav, na kterém by se netkalo plátno. Je pochopitelné, že tu museli být i barvíři. Výroba modrotisku se traduje až do 17. století. Po celá staletí bylo používáno přírodního barviva indiga. Tisk se prováděl na plátno ručně přitlačením formy namočené do barvy odpuzující hmoty (tiskařský pop) a pak se plátno obarvilo. Přepráním plátna se jednak odstranil pop, jednak přebytečná barva.

Formy byly desky z tvrdého dřeva vybraných stromů (např. hrušeň, švestka) a do nich byl nabit měděný plech či drát, který tvořil různé vzory.

Strojový tisk v továrnách znamenal konec ručnímu tisku plátna, a tak je olešnický modrotisk výrobou velice vzácnou a nevídanou. Dílna u Danzingerů , která se nachází proti kulturnímu domu, používá dodnes forem i receptur předávaných z generaci na generaci přes 160 let.

Více informací na stránkách Modrotiskové dílny rodiny Danzingerů.