Metoděj Neumann

Metoděj Neumann se narodil 18. srpna 1858 v Olešnici na Moravě jako třetí syn Františka Václava Neumanna ml. (1831-1887, nar. v Olešnici) a jeho manželky Marie, rozené Soukopové (z Třebíče 1834-1905). Pocházel z početné rodiny s deseti dětmi, kde se rodina živila řemeslem koželuha, což formovalo jeho fyzickou stavbu.

Během dětství zažil typický venkovský život v Olešnici, včetně docházení k příbuzným na faru v Olešnici a Lipovci, kde se učil základům práce. V šesti letech si poranil oko při hře, což ho později osvobodilo od vojenské povinnosti. Navštěvoval školu v Olešnici, ve věku 10 let jej rodiče dali studovat do Brna na reálku, kde pobyl dva roky. Ve 12 letech se vrátil domů kvůli rodinným povinnostem.

Po učení se koželužství doma, v Tišnově a Novém Městě se v 18 letech vydal na tradiční vandr po Evropě. Jeho vandr započal 25.4.1876 a trval do 31.8.1877. Prošel Znojem, Vídní, Tyrolskem, Alpami, Itálií (Benátky, Verona), Švýcarskem, Německem, Belgii a Holandskem, kde pracoval v dílnách, zažil chudobu, bouřky i vězení.

        

Na své dlouhé cestě se různě zastavoval na určitou dobu u různých jirchářských a koželužských firem, kde se pracovně seznámil s různými formami zpracování kůží a tak nabyl spoustu zkušeností, kterých pak využil ve svém řemesle v Olešnici.

Vrátil se domů zdravý, oženil se 21. července 1890 s Josefou Sedláčkovou z Crhova a rozšířil rodinný koželužský provoz.

Těšil se obecní úctě a dvakrát zastával funkci starosty Olešnice (od roku 1903 až do roku 1909), kdy se zasloužil o postavení měšťanské školy. Což jej stálo mnoho úsilí, ale také mnoho protivenství od některých olešnických občanů.

Přes všechna protivenství se mu podařilo školu postavit a škola byla slavnostně otevřena v roce 1910. Bylo mu předhazováno, nač tak velkou školu v Olešnici staví, historie mu však dala za pravdu.

Otevření měšťanské školy v roce 1910.

Věnoval se činnostem v místním hasičském spolku (založeném jeho otcem), pilně též hrával v olešnickém ochotnickém divadle a rád zpíval ve pěveckém spolku Dalibor pod taktovkou místního učitele a skladatele Prause (později profesor hudby a zpěvu na učitelském ústavu v Příboře). Dodával kožené zboží armádě a Brnu, zaměstnával až 20 lidí během války.

Metoděj Neumann zemřel 23. března 1934 po dlouhém onemocnění cév u srdce. Jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho občanů z nejširšího okolí. Pochoval jej dle chvalitebného zvyku klášterního opat kláštera na St. Brně, P. František Salesius Bařina za asistence spolubratří a duchovenstva z Olešnice a okolí.

Jeho paměti z pera syna Augustina Aloise Neumanna zachycené v knize „Z pamětí rodiny Neumannovy z Olešnice na Moravě“ dokumentují místní historii v druhé polovině minulého století. Mezi jeho syny patřil i Stanislav František Neumann, mezinárodní kožedělný expert.