O městě Olešnici

Olešnice je trojúhelníkové městečko na Boskovicku ležící na Hornosvratecké vrchovině, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Je přirozeným centrem severozápadního okraje okresu Blansko (kraj Jihomoravský). Okolí města sousedí s moravským okresem Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina) a českým okresem Svitavy (Pardubický kraj). Město se nachází na moravské straně zemské hranice.

Geografie

Olešnicí protéká Nyklovický potok (Hodonínka), do kterého se ve středu města vlévá potok Veselský. Říčka Hodonínka je přítokem řeky Svratky. Na Veselském potoce byla vybudována soustava rybníků, z nichž nejstarší, nazývaný Obecní rybník, byl založen již počátkem 16. století se souhlasem majitele panství Jana z Pernštejna a na Hefenštejně.

Městečko se rozkládá na území 1. 251 hektarů v nadmořské výšce 541 metrů (radnice). Okolní kopce dosahují nadmořské výšky od 580 do 688 metrů. Nejvyšším bodem je vrchol kopce Kopaniny. Geologicky vznikalo okolí v nejstarší etapě vývoje zemské kůry - ve starohorách. Hospodářsky významná byla ložiska vápence, který byl nazýván olešnickým mramorem. V bývalých lomech se již vápenec netěží.

Obyvatelstvo a poloha v regionu

V městečku žije 1.730 obyvatel v 470 trvale obydlených domech s 580 byty. Celkem bylo vydáno na 610 čísel popisných. S Olešnicí sousedí kromě jiných vesnic několik menších obcí propojených s Olešnicí vazbami, které jsou dány dějinami regionu a vzdáleností od dalších center.

Jsou to vazby vytvořené v oblasti školství, zdravotnictví, pracovních příležitostí, služeb a podobně. Jsou to obce tvořící mikroregion Olešnicko http://www.olesnicko.cz.

Okolní obce

Zde se seznámíme velmi stručně s okolními obcemi, které sousedí s Olešnicí. Historie a současnost těchto obcí je velmi blízká a v mnohém obdobná jako historie a současnost centra mikroregionu, kterým je městečko Olešnice. Okolní obce jsou tyto:
Crhov, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Kněževes, Veselka, Ústup, Rozsíčka a Louka, Velké Tresné a Malé Tresné

Fauna a flora

Výskyt vzácných živočišných a rostlinných druhů a nenarušený ráz krajiny v okolí městečka byl důvodem vyhlášení přírodního parku Svratecká hornatina.

Architektura

Olešnická radnice byla postavena v roce 1794, v 80.letech tohoto století byla rozšířena o sousední dům. Vedle některých měšťanských domů na náměstí jsou nejzachovalejší památkou staré lidové architektury dřevěnice na Vejpustku.

Kulturní s sportovní poměry

Centrem, kde se odbývá větší část kulturních akcí pořádaných různými institucemi, organizacemi a spolky je kulturní dům, otevřený v roce 1988 po nákladné rekonstrukci Sokolovny.

Vedle sálu s galeriemi a jevištěm je tu i kinosál, dvě oddělení knihovny s více než 10 000 svazky a výletiště na zahradě. Místem spolkové kulturní činnosti je Katolický dům.

Ke sportu se v Olešnici nabízí hned několik možností, pro letní měsíce fotbalové hřiště, tenisový kurt, volejbalová hřiště, koupaliště a pro zimní měsíce hala katolického domu, nová tělocvična u základní školy, kluziště s přírodním ledem a především nový, v roce 2006 postavený Ski-areál  na kopci Kopaniny.

Historickými dominantami obce jsou kostely. Kostel sv. Vavřince na náměstí postavený v roce 1839 na místě původního kostela z 15. století, kostel sv. Mikuláše z roku 1725 na Moravské straně, který byl zmodernizován v roce 1852 a evangelický kostel postavený v roce 1868.

V městečku má dlouhou tradici školství. Tato tradice sahá až do počátku 17. století. V průběhu časů byla škola na několika místech. Stávající budova základní školy byla postavena v roce 1910 a vytváří dodnes dominantu náměstí. Je již čtvrtou postavenou v dějinách Olešnice pro potřeby zdejších dětí. Navštěvují ji děti z Olešnice, Trpína, Kněževse, Hlásnice, Křtěnova,Crhova, Louky, Lhoty u Olešnice, Jobové Lhoty, Rozsíčky, Ústupu a v posledních letech i z Rozseče. Počet dětí navštěvující ZŠ se pohybuje kolem 360 žáků. V každém z ročníků jsou pravidelně otevírány dvě třídy. V budově je možnost školního stravování v nově rekonstruované  jídelně, děti mohou navštěvovat školní družinu a školní klub.

Snahy o zajištění středního školství v městečku byly naplněny v roce 1926 zřízením Zemské odborné školy hospodářské v Olešnici. Později, v 70. letech byl zřízen v této budově výchovný ústav pro mládež a na počátku 90. let se výrazně rozšiřuje odborné učiliště a praktická škola, Internáty - domovy mládeže jsou umístěné v bývalé MŠ v Hliníkách a V Domkách a na ulici Ústupské.

Mateřská škola je umístěna v nové budově s prostornou zahradou. Také MŠ navštěvují děti nejen z Olešnice, ale i z okolních obcí. Pravidelně dochází do MŠ kolem 65 dětí.

Centrem, kde je soustředěna zdravotní péče, je lékařské středisko na ulici Rovečínské. Zde jsou ordinace pronajímané obcí privátním praktickým lékařům, dětskému a zubnímu lékaři a v přízemí je umístěna lékárna. Spádově patří Olešnice k nemocnici v Boskovicích.

Hospodářské poměry

V městečku se nachází několik větších podniků, většinou s tradiční výrobou

Potravinářský průmysl je zastoupen podnikem s největším počtem zaměstnanců - Mlékárnou Olešnice. Dalšími průmyslovými podniky je provoz podniku Agroplast s kovovýrobou, Agroservis, - firma prodávající zemědělskou techniku a poskytující její servis s kovovýrobou a menší podnik s tradiční výrobou umělých květin Moraviaflor. Výčtem největších podniků nelze tuto kapitolu uzavřít. Postupně se totiž rozšiřuje výroba v různých odvětvích: kovovýrobě, výrobě masných výrobků, stavebnictví a dalších.

Tuto výrobu však provádějí firmy s menším počtem zaměstnanců.

Výroba limonád s tradicí od roku 1888 byla necitlivě ukončena vlastníkem v roce 1997. Další potravinářskou firmou, která ukončila provoz (v roce 2006) je firma K. Čápek a syn, skončla tak další tradiční výroba s více než stoletou historií. Náhradou masné výroby je nová olešnická firma Řeznictví a uzenářství F. Šutera.

Za zmínku stojí velmi zajímavá výroba se staletí trvající tradicí, dnes řazená do kategorie uměleckých řemesel, v republice ojedinělých. Je to výroba modrotisku. Tradiční výroba plátna v městečku  v minulých stoletích byla doplňována prací barvířů. Výroba modrotisku v Olešnici se traduje až do 17. století. Po celá staletí bylo používáno přírodní barvivo indigo. Na plátno se tisklo ručně přitlačením formy namočené do barvy odpuzující hmoty (tiskařská rezerva) a pak se plátno obarvilo. Přepráním plátna se jednak odstranila rezerva, jednak přebytečná barva. Formy byly desky z tvrdého dřeva vybraných stromů (např. hrušeň, švestka) a do nich byl nabit měděný plech či drát, který tvořil různé vzory. Strojový tisk v továrnách znamenal konec ručního tisku plátna a tak je olešnický modrotisk výrobou velice vzácnou a nevídanou. Dílna u Danzingerů, která se nachází proti kulturnímu domu, používá dodnes forem i receptur předávaných z generace na generaci přes 160 let. Více informací na stránkách Modrotiskové dílny rodiny Danzingerů https://www.modrotisk-danzinger.cz.

Okolí Olešnice lze zařadit do bramborářsko - obilné oblasti. Tomu odpovídá i výrobní činnost olešnických zemědělců. V zemědělské půdě převládá orná půda, a to s touto skladbou pěstovaných rostlin: Obiloviny jsou zastoupeny ječmenem jarním, pšenicí ozimou, žitem ozimým, méně ovsem a krmnou kukuřicí. Brambory jsou pěstovány na ploše srovnatelné s plochou osetou pšenicí nebo žitem. Oblast živočišné výroby je zaměřena převážně na chov hovězího dobytka v kravínech. Část jatečního dobytka je chována ve výbězích na Závrší.

Olešnice a nejbližší okolí neleží na trase železnice. Nejbližšími železničními stanicemi jsou Letovice (15 km) a Skalice nad Svitavou (18 km) na dvojkolejné trati číslo 26, která patří k významnějším rychlíkovým tratím. Spojuje Bratislavu s Brnem a Prahou. Po ukončení rekonstrukce v devadesátých letech je trať součástí mezinárodního koridoru.

Silniční síť Olešnicka je poměrně hustá, silnice jsou kryté živičným povrchem. Ve vzdálenosti 5 km od Olešnice, v Rozseči, probíhá silnice ze Ždáru nad Sázavou do Prostějova. Letovicemi pak vede silnice I/43 z Brna do Svitav. Všechny ostatní silnice jsou II. a III. kategorie.

Spojení autobusy má Olešnice s městy Brnem, Boskovicemi, Bystřicí nad Pernštejnem, Letovicemi a Poličkou. Poměrně dobré spojení je do všech větších okolních obcí regionu. Zvyšuje se potřeba dopravy osobními vozidly a s tím spojená potřeba nových odstavných ploch.

V uplynulých letech se výrazně zlepšil stav sítě místních komunikací jejich rekonstrukcí.