Josef Fiala

Prof. Josef Fiala se narodil 23. června 1888 v Olešnici na Moravě. Byl jedním z nejvýznamnějších českých odborníků v oboru účetnictví a podnikové ekonomie v první polovině 20. století. Jeho učebnice formovaly celé generace československých odborníků.

Po absolvování gymnasia studoval na abiturientském kursu obchodní akademie v Chrudimi a pokračoval na obecném oddělení České vysoké školy technické v Praze ve studiu učitelství hospodářských nauk.

První světová válka zásadně ovlivnila jeho život. Jako voják rakousko-uherské armády narukoval k 14. zeměbraneckému pěšímu pluku, v jehož řadách bojoval v hodnosti kadeta na východní frontě.

• Zajetí a legie: 17. června 1916 byl u Lucku zajat. Netrvalo dlouho a v listopadu téhož roku se v Šadrinsku přihlásil do československých legií v Rusku.
• Vzestup v legiích: Začínal jako vojín u 2. střeleckého pluku, ale díky svým organizačním a ekonomickým schopnostem rychle postupoval. Dosáhl hodnosti kapitána a stal se náčelníkem vrchní kontroly ve Vladivostoku, kde měl na starosti dohled nad hospodařením celého legionářského vojska na Sibiři.

 

Po návratu do vlasti v roce 1920 se naplno věnoval budování českého ekonomického školství. Brzy vstoupil na učitelskou dráhu na obchodních akademiích a v roce 1930 se habilitoval v oboru účetnictví na tehdejší Vysoké škole speciálních nauk (VŠSN) při ČVUT v Praze, kde působil jako honorovaný docent.

Po druhé světové válce se plně věnoval akademické kariéře. Od roku 1947 byl jmenován řádným profesorem podnikového hospodářství a účetnictví a v roce 1949/50 působil jako děkan VŠSN.

Po zrušení VŠSN a proměnách vysokého školství v 50. letech přešel 1. ledna 1953 na právě vzniklou Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, na katedru účetní evidence, kde působil jako řádný profesor podnikového hospodářství a podnikového početnictví. Zde se stal uznávaným pedagogem a autorem řady učebních textů a odborných publikací, které zásadním způsobem ovlivnily výuku a praxi účetnictví v Československu. Na škole měl řadu žáků, zejména mezi statistiky, byl odbornou i lidskou autoritou.

Je třeba zvlášť vyzdvihnout jeho 45leté působení v roli zvláště schopného pedagoga, který uměl vždy vyvolat i zájem o účetnictví. Udržoval živý kontakt s praxí – zabýval se organizací a zaváděním účetnictví v různých podnicích, soudním znalectvím, revizními otázkami, expertizní činností, poradenstvím. Inicioval různé novátorské postupy – studenty je třeba především učit „účetnicky myslet“ – a připravoval pro takové postupy i učebnice a učební pomůcky.

Josef Fiala začal publikovat již od studentských let na Vysoké škole. Jeho učitel prof. Pazourek ho vybral v roce 1910 do redakce Ottova obchodního slovníku, kde psal první odborné příručky již před válkou (např. Účtování na volných listech, 1914 nebo učebnice účetnictví pro střední školy). Během své kariéry napsal mnoho učebnic a odborných textů:

• Právní předpisy Československé republiky, pokud se týkají účetnictví, 1923 
• Přehled záloženských vědomostí, 1928 (s R. Smažíkem)
• Učebnice účetnictví 1–4, 1931–1933
• Doklady k souvislému příkladu z průmyslového účetnictví (knihtiskárny), 1932
• Účetnictví pojišťoven, 1933
• Dějiny účetnictví, 1935
• Učebnice účetnictví pro obchodní akademie, 1939
• Účetní příklad z obchodu koloniálního, 1940
• Podnikové účetnictví, 1944
• Podnikové účetnictví: Abeceda účetních vědomostí pro každého, 1947
• Základy účetní evidence: abeceda účetních vědomostí, 1954

Profesor Fiala byl spoluautorem dvoudílné publikace Přehled záloženských vědomostí či publikace Nauka o bilancích. Dlouholeté působení na obchodních akademiích přivedlo prof. Fialu k tvorbě učebnic pro tento typ škol. Podle nich studovalo několik generací studentů obchodních akademií. Jeho díla se stala základní literaturou pro studenty účetnictví a podnikové ekonomie a ovlivnila pedagogiku i profesní praxi v oboru. Prof. Fiala je také autorem velkého počtu příspěvků v našich encyklopediích a odborných časopisech. Byl členem řady redakčních rad odborných časopisů, mj. Účetní evidence. Aktivně se podílel na tvorbě české účetní terminologie. Intenzívně spolupracoval s Ústavem pro jazyk český, aby prosazoval jazykově správnou účetní terminologii.

Vrcholem práce Josefa Fialy se stalo dvoudílné Podnikové početnictví (s prof. B. Partykem, 1948). Největšího úspěchu dosáhl při popularizaci účetnictví. Jeho „Základy účetní evidence“ s podtitulem „abeceda účetních vědomostí“ byly vydány v nákladu 35 tisíc, předcházející publikace Podnikové účetnictví“ vyšla během šesti let v pěti vydáních.

Profesor Fiala byl nesmírně pracovitý, ačkoliv byl už v běžném důchodovém věku (bylo mu 65 let) dokončoval rukopis své oblíbené publikace, která reaguje na změny v účetnictví podle posledních úprav.

Rok 1958 byl pro prof. Fialu rokem jubilejním, v červnu oslavil spolu s celou katedrou své sedmdesátiny, dostalo se mu mnoha blahopřání, ale bohužel v době hlavních prázdnin byl hospitalizována a po krátké nemoci v 14. srpna zemřel.

Za rozsáhlé celoživotní dílo v oboru účetní evidence udělil mu dne 27. 8. 1958 prezident republiky na návrh vlády vyznamenání „Za vynikající práci“ in memoriam.