Tomáš Člupek se narodil 8. července 1853 v Olešnici na Moravě v početné evangelické rodině domkaře Tomáše Člupka a jeho manželky Josefky, rozené Mazourkové. Už od mládí se Člupek věnoval vzdělání a přírodním vědám, což se později odrazilo v jeho bohaté a všestranné činnosti.
V Brně absolvoval studia reálky a Učitelského ústavu, poté v roce 1871 složil zkoušky pro učitele měšťanských škol a v roce 1886 úspěšně absolvoval státní zkoušky pro střední školy a učitelské ústavy.
Tomáš Člupek působil v Olešnici jako odborný učitel v letech 1873-1886. V Olešnici obnovil ještě před svým odchodem do Prostějova v roce 1886 pěvecký spolek Dalibor.
Od roku 1886 působil v Prostějově jako učitel na dívčí měšťanské škole, německé i české reálce a na vyšší obchodní škole, kde vyučoval přírodopis, němčinu a zpěv. Kvůli své evangelické víře však musel tato místa nakonec opustit a dál působil v jiných školských a hudebních funkcích.
Člupek byl aktivní i jako hudebník a zpěvák. Byl prvním stálým zaměstnancem prostějovské Městské hudební a zpěvní školy, kde učil hru na housle. V letech 1891–1921 zastával funkci varhaníka v židovském Templu.
V hudebním životě města byl rovněž členem mužského pěveckého sboru Orlice, při kterém krátkodobě zřídil zpěvní školu pro nové zpěváky. Koncem osmdesátých let byl i zástupcem sbormistra. Před nástupem Ezechiela Ambrose působil v letech 1887–1888 jako sbormistr Vlastimily. V hudbě vychoval řadu žáků. Patřili mezi ně například pozdější dirigent a ředitel Národního divadla v Brně František Neumann, hudebník Vojtěch Měrka a operní pěvkyně Aleftina Amrosievna Husárková. V Prostějově také zajišťoval klavírní korepetice.
Vedle pedagogiky a hudby se Člupek intenzivně věnoval botanice. Důkladně prozkoumal květenu v okolí svého rodiště a také širšího okolí kolem Boskovic, Letovic, Bystřice nad Pernštejnem či Jimramova. Podařilo se mu zde objevit Melampyrum bohemicum Kern,, Orchis coriophora L. a ustanoviti naleziště některých míšenců rodu Cirsium. V lokalitě Ročkova louka pod Špielbergem za Ústupem u Olešnice zdokumentoval Orchis sambucina. V okolí Olešnice koncem 19. století objevil černýš český, Melampyrum bohemicum. Jeho výsledky byly publikovány v odborných časopisech, jako byla Botanische Zeitschrift in Wien či brněnské Verhandlungen.
Botanické a pedagogické články psal také do časopisů jako Učitelské listy, Komenský či Hlasy z Hané. Dopisoval si s botaniky Jozefem L'udovítem Holubym a Ladislavem Františkem Čelakovským. Byl kolegou a přítelem Václava Spitznera – botanika, geologa a zakladatele prostějovského Klubu přírodovědeckého. Zemské reálce v Prostějově věnoval vzácný herbář, který byl ceněnou pomůckou pro další badatele. V roce 1913 se vrátil ke kantorské profesi a v letech 1916–1925 učil na Obchodní akademii.
Tomáš Člupek byl činný i v Českobratrské církvi evangelické. Po příchodu do Prostějova začal kolem sebe shromažďovat členy evangelické církve, kteří se sem přistěhovali za prací z vysočiny a Valašska. Zpočátku se scházeli v bytech a od roku 1891 v jedné třídě Obchodní akademie.
V roce 1901 byla zřízena kazatelská stanice, která se 25. září 1921 stala samostatným sborem. Člupek byl jeho kurátorem a ordinujícím presbyterem sboru s právem kázat, křtít, podávat Večeři Páně a pohřbívat. Vedl také evangelické matriky a v Prostějově působil až do roku 1921 jako katecheta evangelického náboženství na obecních, měšťanských a středních školách.
Členové sboru se scházeli k bohoslužbám v aule gymnázia. Usilovali však o vybudování sborového domu. Právě zásluhou Tomáše Člupka a rodin Toulových a Berkových se jim to podařilo. Finanční příspěvky poskytla také Jeronýmova jednota. Sborový dům byl postaven v Prostějově v ulici U Kalicha 2574/1 v letech 1926–1927 podle projektu pražského architekta Bohumíra Kozáka. Byl navržen jako dvoupodlažní podsklepená budova se sálem o sto místech, vestibulem, kanceláří a bytem faráře. Byl otevřen 25. srpna 1927. Dodnes je hodnocen jako nadprůměrná veřejná stavba této doby.
Sbor českých bratří v Prostějově.
Tomáš Člupek bydlel v Prostějově se svou rodinou v Rejskově ulici č. 24. Jeho manželka Marie byla dcerou Benjamina Fleischera, evangelického faráře z Rovečné. Syn
inženýr Bohumil Člupek (1881–1953) byl účastníkem bojů našich legií.
Od roku 1919 působil jako železniční expert Vojenské správy československého vojska, potom jako státní úředník na ministerstvech veřejných prací a obchodu a od roku 1921 jako vrchní technický rada v Kanceláři prezidenta republiky a jako vládní rada.
Za svou mnohaletou pedagogickou a veřejnou činnost obdržel Zlatý záslužný kříž od císaře Františka Josefa I. a Čestné uznání od prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka — což svědčí o tom, jak vysoko byla jeho práce hodnocena i na celonárodní úrovni.
Tomáš Člupek zemřel 18. listopadu 1931 v Prostějově a je pochován v rodinném hrobě na místním městském hřbitově.
Hrob Tomáše Člupka na Městském hřbitově v Prostějově.
Medailonek mu věnoval ve druhém díle své knihy Portréty a siluety prostějovský pedagog a publicista Waldemar Ethen. Napsal zde v závěru slova: „Milý, laskavý a spravedlivý dědoušek těšil se ještě na prahu osmdesátky štěstí rodinnému v plné duševní i tělesné svěžesti.“
Jeho životní dílo jako pedagoga, hudebníka, botanika a církevního činovníka zanechalo hlubokou stopu v regionálním kulturním i společenském životě.
Zdroje:
KAPLAN, Zdeněk, et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 5. 2017.
