František Konrád

Kapitán František Konrád byl významnou postavou českého domácího protinacistického odboje za 2. světové války, působící v regionu Moravských Budějovic a okolí.

František Konrád se narodil v Olešnici 27. srpna 1897. Jeho profesní život byl spjat s armádou a státní správou. Působil jako příslušník 24. pěšího pluku ve Znojmě. Po tragickém záboru pohraničí v roce 1938 musel s rodinou opustit Znojmo a přes Jemnici se dostal do Moravských Budějovic. Zde našel civilní zaměstnání jako úředník na katastrálním úřadě, což mu paradoxně poskytlo ideální krytí pro jeho budoucí odbojovou činnost.

Více informací o odboji příslušníků 24. pěšího pluku v letech 1939-1945 naleznete v níže uvedeném dokumentu od Libora Slováka – vnuka Františka Konráda.

K odboji příslušníků 24. p. pluku v letech 1939-1945 (Libor Slovák, PDF dokument)

Plukovník gšt. Jiří Jaroš (sedící uprostřed) s poddůstojníky 24. p.pluku, Frant. Konrád sedící první zprava.

Stal se aktivním členem ilegální vojenské organizace Obrana národa. Spolu se svými spolupracovníky vytvářel síť, která udržovala kontakt mezi odbojovými skupinami a pomáhala rodinám perzekvovaných.

Během okupace byl František Konrád členem ilegální odbojové organizace Bílá Hora a partyzánské skupiny Lenka-Jih v prostoru Jihlava – Jaroměřice nad Rokytnou – Znojmo. Patřil k širšímu okruhu spolupracovníků výsadku Spelter (skupina Lenka-jih). Skupina Lenka-Jih vznikla jako odbojová síť, která měla za úkol podporovat parašutisty z výsadku Spelter. Tato síť zajišťovala úkryty, falešné doklady a zpravodajské informace pro výsadkáře operující v oblasti mezi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Vydával letáky „Hnutí za svobodu“, organizoval zásobování (např. mouku pro odbojáře), prováděl akce proti nacistům a shromažďoval svědectví (protokoly, hlášení). I díky lidem, jako byl on, dokázal odboj v tomto regionu přežít i nejtvrdší údery gestapa.

Organizační schema odb. organizace „Bílá Hora“ podle historika Moravského muzea Mgr. Václava Halamy.

Na rozdíl od mnoha jiných nebyl František Konrád v začátcích okupace zatčen, což mu umožnilo zapojit se do jedné z nejúspěšnějších odbojových operací na našem území. Stal se důležitým článkem organizace Lenka-Jih, která zajišťovala zázemí pro výsadek SPELTER, vyslaný z Londýna.

Díky své odvaze pomáhal budovat síť úkrytů a zpravodajských cest, které zůstaly gestapem neodhaleny. Právě díky lidem, jako byl pan František Konrád, mohl výsadek Spelter úspěšně plnit své úkoly až do úplného konce války, aniž by byla jeho struktura rozbita.

Legitimace Lenky Jih – František Konrád.

František Konrád zemřel 5. února 1990 v úctyhodném věku 92 let. Dožil se tak nejen konce nacismu, ale i pádu komunistického režimu, proti kterému se po celý život stavěl svým demokratickým smýšlením. Je pochován na hřbitově ve Znojmě.

Jeho pozůstalost obsahuje soubor osobních předmětů, které dokumentují jeho zapojení do protinacistického odboje, včetně vojenských odznaků, vyznamenání a vybavení spojeného s ilegální činností.

V Památníku národního útlaku a odboje Panenské Břežany (inv. č.: 63) se nachází předměty z pozůstalosti po kpt. Františku Konrádovi, které zahrnují:

• vojenskou a odbojovou výzbroj a odznaky,
• pamětní medaile z období první a druhé světové války,
• různé ocenění a uznání za účast ve vojenských a odbojových aktivitách.

Tyto materiály jsou cenným svědectvím o tom, že František Konrád patřil mezi ty, kteří se aktivně zapojili do odporu proti okupaci a kteří se nesmazatelně zapsali do historie protinacistického odboje v regionu jižní Moravy.

Důstojnická šavle Františka Konráda, 20. století, 30. léta.