Karel Kašpárek

Karel Kašpárek se narodil 14. června 1923 v Olešnici. Po maturitě vystudoval medicínu na lékařské fakultě v Brně. Před únorem 1948 se angažoval v Československé straně lidové, působil ve vedení akademických klubů ČSL na vysokých školách.

Po únorovém převratu v roce 1948 byl jako jeden z prvních vyloučen ze studia i ze strany. Hrozilo mu zatčení, a proto se rozhodl odejít do exilu. Nejprve překročil hranice na jižní Moravě, následně se přesunul do Vídně a později do americké okupační zóny v Rakousku, odkud nastoupil k československému vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v Mnichově. Ve vysílání používal pseudonym „Karel Lamberský“, inspirovaný názvem dvora Lamberk u Olešnice. Krátce působil také ve francouzské zpravodajské službě na území Rakouska.

V RFE pracoval celkem 36 let – začínal jako redaktor zpráv, později se stal vedoucím redakce a předsedou zaměstnanecké rady. V roce 1989 byl jmenován ředitelem československého vysílání, kdy stanice sehrála významnou úlohu při šíření svobodných informací během závěru komunistického režimu.

Kašpárkova práce byla spojena s prosazováním demokratických hodnot, svobodného tisku a informování československé veřejnosti z exilu prostřednictvím rozhlasu, což jej činí důležitou postavou československých dějin studené války.

Po roce 1989 se Karel Kašpárek rád vracel do rodné Olešnice. Účastnil se místních společenských akcí, podporoval kulturní a veřejně prospěšné aktivity a finančně přispíval na projekty spojené s připomínáním moderních dějin a odboje.

Za svůj život a činnost obdržel v roce 2005 Cenu Jihomoravského kraje jako osobnost, která významným způsobem reprezentuje region a přispěla k jeho dobrému jménu.

Karel Kašpárek žil většinu života v Mnichově, kde také zemřel ve věku 85 let. Jeho odkaz v oblasti exilové žurnalistiky a boje za pravdivé zpravodajství zůstává inspirací i pro další generace. Jeho životní příběh je svědectvím o osudech generace, která byla po roce 1948 donucena odejít do exilu, ale přesto nepřestala sledovat dění ve své vlasti a aktivně do něj zasahovat – byť z druhé strany hranic. Pro Olešnici zůstává významným rodákem, jehož jméno je spojeno s obhajobou svobody slova i demokratických hodnot ve 20. století.

Další informace o Karlu Kašpárkovi naleznete v disertační práci PhDr. Prokopa Tomka, bakalářské práci Mgr. Davida Hubeného a ve Zpravodaji Města Bystřice nad Perštejnem a mikroregionu Bystricko.     

http://www.ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karel_Ka%C5%A1p%C3%A1rek