RARÁŠEK

Když se prý vajíčko od černé slepice na Velký pátek snesené po celý měsíc pod paží nosí, vyklube se z něj skřítek, který pak slouží ku prospěchu hospodáři. Protože si chalupnice jiné rady nevěděla, chodila celý měsíc s paží přivázanou k tělu a pak se jednoho večera v seknici objevilo černé kuře s divýma očima. Byl to rarášek, který za misku smetany začal sloužit.

Už druhý den ráno byla ve světnici kupa obilí. Od toho dne se v chalupě začalo dobře dařit. Olešnickým sousedům se však také ledacos začalo ztrácet. Což o to, když to byla úroda, připsali to lidé myším a jiným škůdcům. Když se ale začaly ztrácet v noci věci ze stavení, začalo se mluvit o divném zloději, který se dostane přes okenice i přes zamčené dveře.

To by musel být chalupník hluchý, aby tyto zvěsti neslyšel a přestože nic ze skřítkem přinesených věcí z domu nevynesl, začali lidé po něm divně koukat. Poručil tedy ženě, že musí skřítkovi domluvit. Ta také nechtěla mít oplétačky s rychtářem, a tak vyrušila skřítka přímo při jídle. Ten vztekle prskl a zle se zaškaredil. Chalupnice se však nedala a hned se do skřítka pustila, že prý jsou slušní lidé a že nechtějí žádné kradené věci. Co však bába chalupnici neřekla, bylo to, že skřítek je prchlivý a mstivý. Rozzuřený skočil po chalupnici a zle ji škrábal. Ta začala křičet a přivolala chalupníka. Jenom s jeho pomocí koštětem zahnali skřítka na půdu a pak šli vyděšení spát.

Vše se obrátilo naopak. Úrodu zničila voda a zbytek zrna myši. Brambory shnily, kravka zhubla a dávala jen málo mléka. Tak bylo zjara hůře než loni. Tehdy se rozhodli z Olešnice odejít.

Tak se stalo, dům prodali a jednoho večera dorazili do nového domova. Vůz zatlačili do stodoly, do seknice nastlali něco slámy a šli utrmáceni dlouhou cestou spát. Jaké bylo zděšení všech, když ráno uslyšeli křik panímámy. Všichni se vyhrnuli na dvůr a tam - po dvoře si pyšně vedle omdlelé chalupnice vykračuje černé kuře s divýma očima a hlasitě se chechtá.